Filozofie

Děti vychováme v duchu níže uvedených deseti hlavních zásad:

  1. Dětský sport znamená hru a hra znamená zábavu. Pro mladé hráče znamená dětský sport jejich první setkání s organizovanou hrou. Nezapomeňte, že pro ně to musí znamenat zábavu a radost a nikoliv tvrdou práci. Musí se to stát nedílnou součástí jejich mladých životů. První dojem je ukazatelem dalšího vývoje dítěte. A tak jim ponechte zábavu, nechte je, aby si hráli a méně pozornosti věnujte výsledkům. Nejlepším výsledkem, kterého můžete dosáhnout v dětském sportu, je mít šťastné a rozradostněné děti, které si hrají se svými přáteli a přitom se mohou učit novým věcem.
  2. Pro děti je nejdůležitější, když mohou být se svými přáteli. Děti se dříve se svými kamarády setkávaly v parcích nebo na polích ve svém sousedství. Trávily svůj volný čas tam a často hrály různé hry. A tak dospělí nesmí zapomenout na to, že důležitým hlediskem sportu pro děti je, aby byly pohromadě se svými přáteli. Musíme svoji pozornost věnovat přátelství, neboť to podporuje lidského ducha. Proto se snažme, aby co možno nejvíce kamarádů a spolužáků hrálo v jejich družstvu.
  3. S každým se musí maximálně počítat. Nikdo se nezlepší tím, že bude sedět za postranní čarou. A nikdo také nemůže dnes říci, které z dětí se později bude vrcholný sportovec. Dnešní „dětské hvězdy“ se zřídkakdy stávají „profesionály budoucnosti“. A tak je nechte, aby všichni hráli stejně dlouho a dejte všem příležitost, aby si mohli zahrát na různých místech.
  4. Učíme děti vyhrávat i prohrávat. Staré přísloví říká: „Jenom když budete umět prohrávat, budete také umět vítězit“ a dospělí by měli jít jako vždy příkladem. Budou-li umět prokazovat v takových situacích dobré sportovní chování, budou se děti chovat podobně.
  5. Více praxe, méně zápasů. Naše snaha o to, aby se hráči více učili, aby byli vystaveni tlaku ve hře v rámci soutěže, by se neměla stát pravidlem. Příliš mnoho zápasů může psychickému a sociálnímu vývoji dítěte uškodit. V Norsku existuje pravidlo, podle kterého děti do 10 let nesmí sehrát více jak 20 zápasů a děti do 12 let maximálně 25 zápasů.
  6. Dětský sport musí být pestrý a všestranný. Výchova v několika sportovních disciplínách bude prospěšná jak fotbalu, tak atletice, florbalu a dalším při trénování základních schopností a poslouží i dobře vyrovnané fyzické kondici. Pozornost musí být věnována stavbě těla jako celku, spolu se všeobecnými tréninkovými metodami a splněním základních norem sportovní hygieny a sportovního stravování.
  7. Pojďme se společně snažit nabídnout dětem sport, který přináší radost. Dětský sport se musí stát pro všechny zúčastněné pozitivní zkušeností, která přináší mladým hráčům ze všeho nejvíc potěšení ze hry.
  8. Hry jsou pro děti a nikoliv pro dospělé. Rodiče a příbuzní by měli projevovat o sportovní život svých dětí zájem. Měli by posilovat u mladých hráčů jejich sebedůvěru a měli by podporovat klub a trenéra v jejich práci. Dospělí nesmí nikdo zapomenout na to, že je to jejich dítě, které hraje a nikoliv oni.
  9. Mějte před soupeřem a rozhodčím respekt. Od samého začátku musí být dítě vedeno k tomu, aby mělo zdravou úctu před soupeři a rozhodčím, v duchu FAIR PLAY. Dospělí musí být příkladem.
  10. Dejte dítěti správné dětské vybavení. Nemá smysl, aby se rostoucím dětem kupovalo příliš drahé sportovní vybavení, protože jej nebude moci dlouhodobě využívat. Levnější modely jsou často stejně tak dobré. Uspořádejte pravidelnou výměnu vybavení, na které může být použité vybavení předáno jiným dětem.