A co třeba zkusit divadlo?

Zveřejněno 22.11.2016 | holubnastrese.cz
U nás na vsi to je jako u vás na vsi, tedy pokud zrovna nejste z města. Máme obecního kozla, obecního blázna a obecní plátek, kde si každý měsíc můžeme přečíst, jak se máme dobře a jak se budeme mít ještě lépe, ale to nás moc nezajímá, protože my ve výčepu nejsme přes pohádky, ale nás zajímá realita, pivo, rum a párek v rohlíku.

Starý Pecka se začetl do posledního čísla a za chvíli hlásil, že fotbalisté nejsou jediní sportovci, kteří občas hrají divadlo, protože někdy kolem roku 1920 to u nás na vsi zkoušeli prý i nějací veslaři a asi jim to fungovalo. V Praze vyhráli nějaké ty Primátorky, byli mistři Evropy a střihli si i olympiádu v Antverpách.

Naší výčepní se to moc nezdálo. Jak by nějaké divadlo mohlo pomoc veslařům? To jako pustí vesla, spadnou do vody a chtějí penaltu? Růžena před dědka postavila pivo, sebrala mu noviny, chvilku něco četla a potom starému Peckovi pivo sebrala s tím, že už má pěkně naváto, když neumí přečíst, co se v novinách píše a sama nám přečetla, že naši veslaři kromě tréninku, co je dovedl až na olympiádu, se také věnovali divadlu. Hráli v ochotnickém spolku Vojan.

Řezník Ouško na oslavu všestrannosti našich sportovců poručil velké panáky. Jen dědek Pecka dostal dětské balení a k tomu mrkev, aby se mu zlepšil zrak. Připili jsme na slávu našich krajanů a Chytrák Lojza pravil, že doufá, že nás neposlouchají kopačky od vedlejšího stolu, protože to by ještě scházelo, aby se kromě dopolednímu tréninku a odpolední kávě, věnovali třebas divadlu.