
Nevím, jak moc ho to potěší. Body jsou v řiti a vedení klubu může začít bít na poplach. Vždyť víte, jak to chodí. Dvakrát trefíte tyčku, jednou hrajete tužku, potom se splete rozhodčí a ráno přijdete do práce a zjistíte, že do píšťaly již fouká někdo jiný. Takový je fotbal. Pan Nohavica v časopise Reportér říká: „Fotbal je kouzelný právě v tom, že se dá všecko okecat, písknout i nepísknout, nic není jisté. Podle mě mu nespravedlnost sluší.“
Takže jak jsem říkal. Kdyby včera večer vedle mne seděl pan Levý v letadle, přečetl bych mu, co o fotbale říká pan Nohavica a hned by tu nespravedlnost včera odpoledne viděl jako něco fešného až fešáckého a v pondělí by mu v čekárně na pracáku bylo do zpěvu. Anebo by panu Nohavicovi přibyla jizva na rtu.
A já se chvilku budu vyhýbat Úžicím, aby ta jizva nepřibyla mně :-) . a panu Levému budu dál držet palce a přitom nepřestanu doufat, že spravedlnost existuje.