Někde jsem četl, jak se pana Ralfa Ragnicka ptali, jak na to. On řekl, že je potřeba udělat pět věcí. Úplně nejdřív musíte mít jasno v tom, jak to chcete hrát. Ve světě businessu se tomu prý říká korporátní identita, což si do češtiny přeložte sami. V Hoffenheimu a v Lipsku se dohodli, že chtějí hrát aktivně bez ohledu na to, zda je míč náš, či jejich. On a nějaký Klopp prý byli první dva trenéři v Německu, kteří takový fotbal dokázali hrát.
Druhým krokem je nákup mladých hráčů. Dobří hráči obvykle nejsou volní a pokud volní jsou, tak stejně jsou příliš drazí. U mladých hráčů máte šanci, že se vám náklady vrátí a ještě na tom vyděláte.
Některé z vás patrně potěšilo, že fotbal není žádná věda a na něco takového byste přišli také, kdyby se vás někdo zeptal. Někteří zase můžete být oprávněně zděšení, když si uvědomíte, že něco tak jednoduchého se těm vašim nedaří.
Příště vám možná řeknu, jaké další tři kroky na cestě k úspěchu zbývají. Dneska to ukončím tím, že pan Ragnick má jistě pravdu, ale u těch mladých hráčů zapomněl říct, že nestačí, aby byli mladí, ale ještě je potřeba, aby to uměli, protože jinak to bude vypadat, jak to občas vypadá.