Říkala naše výčepní Růžena, že vzít do jednoho z nejslavnějších klubů té nejlepší ligy na světě chlápka, který netrénoval velký tým v pěti nejlepších ligách v Evropě, je podobné jako kdyby místo sebe do výčepu najmula ženskou z cukrárny, co je nejlepší ve městě, protože ve městě jiná cukrárna není.
Paní z cukrárny by se svědomitě připravila a potom by jako vyhazovače na noční šichty najala týpka, co si musí stoupnout na špičky, aby viděl přes bar. Vždyť v cukrárně to stačilo.