Na konci soutěže jsme měli takové finále na hřišti v Dobroměřicích. Zejména vinou vynuceného střídání Honzy Cháry v polovině první půle jsme zápas nevyhráli. V ten moment se nám přestalo dařit uprostřed hřiště, neuhrávali jsme tam tolik míčů. Když se k tomu nakonec přidala slabší hra útočníků, nedávání golů z velkých šancí, došlo k dlouhému míči od brankáře za naši obranu, podběhnutí souboje, špatný výběh a zápas skončil 1:1. To nám do karet nehrálo. Smůla, měli jsme vstřelit více branek, místo toho jsme udělali hrubku vzadu. No což, není nic starršího než minulý zápas. V nadstavbové části jsme zdolali Neštěmice, prohráli v Lovosicích, opět smolně a nakonec smutně padli i s Varnsdorfem. Dáváme málo branek, mohli bychom situace v útočné fázi hry řešit lépe, ale aspoň se do nich dostaneme. Čekají nás ještě dva dobré zápasy a budeme chtít něco urvat.
Celé tohle martírium doprovází fakt, a ten je jednoznačný, že ze sestavy vypadli 3 z 5 pěti pilířů naší hry. Chára a Arnošt v defenzivě vyspělostí, vnímáním hry, silovými dovednostmi a hlavně charakterem, Krejčí v útočné části naší hry. Bez nich je to težké. Ale jdeme se tím dál poprat. Jedeme dál.