Do nové sezóny jsme nějak vstoupili a brzy jsme si uvědomili, že musíme něco změnit. Než si to sedlo, chvilku to trvalo. Přišli tři noví hráči, Lukáš Hruška, Matěj Vošahlík, Honza Štěpánek a Ondra Ulbrich, někteří hráči zase skončili. Poměrně velké změny ve složení kádru a tak chvilku trvalo, než si to sedne. Tím momentem byl zápas s Neštěmicemi. Po té jsme začali hrát tak, jak by jsme asi chtěli, respektive alespoň co se týká herního projevu a chování na určitých postech. Mezitím jsme se potýkali i se zraněním brankáře, z čehož plynuli některé horší jak výkony, tak i výsledky. Po dobrém zápase v Děčíne jsme ještě prohráli, ale už to bylo tak, jak bychom si představovali. Soupeř byl lepší v koncovce. Následovala výhra s Chuderovem, kdy jsme byli mnohem lepší než soupeř. Poté se nám nezadařilo v Roudnici, byť jsme opět hráli bez Brankáře a zranil se nám Bednář. Následovaly dva dobré zápasy, s Litoměřickem, kdy jsme naší pílí soupeře k ničemu nepustili a s Bílinou, kdy jsme hráli velmi organizovaně a utkání jsme také zvládli na výbornou. To se nám nepovedlo v posledním hraném utkání s Černovicemi. Hra bez pohybu, organizace, náběhů, s fyzicky silnějším soupeřem jsme si s tím neporadili. Vytvořili jsme si tlak, ovšem po vápno soupeře pouze a po nešťastném gólu jsme prohráli. Nemrzí nás prohra, ale projev. Na ostatní se vymlouvat nebudeme. Čekají nás dva zápasy, když se budeme soustředit, může to dopadnout dobře. Herně dobře. Uvidíme, jedeme dál. Hlavně aby byli všichni kluci zdraví.
Po mírné přeměně kádru se nám ustálila nálada a konsolidujeme výkony a práci v tréninku.