U19: Poprvé v krajském přeboru U19. Jaký to byl rok?

U19 za námi. Ikdyž jsme ji odehráli z devadesáti procent s hráči U18, U17 a U16. Tím lépe pro nás, mohli jsme si to vyzkoušet. Sezona se dá zhodnotit na tři části, úvodní, kdy došlo ke změnám v kádru a následné zlepšení výsledkové i herní nejvíce navázané na Matěje Vošahlíka. Podzim jsme končili se 17 body v tabulce, to jsme chtěli na jaře překonat. V zimě opět došlo ke zúžení kádru, dva hráči odešli, dlouhodobě se nám zranil Matěj Vošahlík, komplikace, čekali jsme na návrat Honzy Cháry a Kuby Arnošta, z nichž se povedl jeden. Museli jsme na jaře trochu improvizovat, což se nakonec povedlo v super tah, Sláva s Hubajdou opanovali střed hřiště výborně, s nimi Max. Nahoře jsme se ve valné většině opřeli o duo Krejčí - Bednář, kteří spolu nastříleli dohromady 30 branek a vzadu nám to drželi výborně nastavení obránci, všichni čtyři s posilou Honzou Vaníkem. Ten se po třech vyhraných utkáních zranil a pak se nám tolik nedařilo výsledkově, herně to špatné nebylo. Dokonce jsme i po odchodech zvládli udělat na jaře víc bodů než na podzim, a to nám 1/2 utkání chytal sice mladší, ale fantastický Štěpán Karpíšek, brankář U16. V době kdy se Honza uzdravil už jsme zase prohráli jediné utkání, v Roudnici, branky jsme dostali po standartních situacích. Z celé sezóny, kdy jsme byli všichni zdraví a kompletní, jsme neprohráli žádný zápas, všechny prohrané buď byli bez brankáře U18, nebo bez gólových útočníků. Na novou sezóny změny v kádru asi proběhnou, možná někdo přijde, možná odejde. My se pokusíme skončit v tabulce výše než letos. Jak vysoko to bude, to uvidíme, pokorně se budeme snažit týden co týden. Vizitka pro nás jsou utkání s Varnsdorfem, jednou jsme vyhráli, jednou smolně prohráli, poslední zápas s Litoměřickem, kdy jsme uvěřili novému rozestavení a nepůjčili soupeři balon. Výborná parta v týmu, týmový duch, to vše nás zdobí. Občas mi to na hřišti přijde jako tři mušketýři, my nejsme jenom tři. Starší hráči chrání mladší, větší se zastávají menších. Spousta hráčů udělala progres v chování na hřišti, nejvíce Matouš Červený a Jára Šperl. Tvrdě, ale už ne za hranou. Podle toho vyrostly jejich výkony, jsou koncentrovanější a lepší. Na týmu je vidět hladovost po výsledku, po úspěchu, po prohře i po výhře mají emoce, není jim to jedno. Parta spolu vítězí i prohrává, už pěkných pár let, někdo od U7, někdo později, ale jako rodina společně. 20 bodů na jaře. V nové sezoně zatím neznáme rozlosování, ale budeme nachystaní, připravení. Jedeme dál! Do chlapů, ale ještě jednu zastávku dáme, jak bude úspěšná, si řekneme za rok. Pilotní ročník Junioru už je poslední ročník v v dorostu. Wow. Spolu. Wow. Jeden za všechny, všichni za jednoho.