U11: Nejsme žádná ořezávátka

Plný pytel modrožlutých sněhuláků se objevil na hřišti Srbic, které bylo pokryto sněhovou nadílkou. To určitě není ale něco, co by nás zastavilo v touze a hraní si. 

Do Srbic jsme se sjeli skoro úplně všichni a v následně hraných utkáních jsme se pokusili předvést, čemu jsme se poslední týden věnovali a to kombinace dva na jednoho s následným opuštěním prostoru přihrávkou. No, a vedli jsme si dobře, zvláště tedy ve druhém dějství. Při slabším začátku jsme sice žákům Srbic vstřelili více branek než soupeř, ale nebylo to ono. Doslova jsme do jejich hráčů bourali. Málo střel, malá rychlost, že bychom měli zvednutou ručku? Ovšem vůli a zaujetí upřít nemůžeme. Celých třicet minut jsme se ztotožňovali s větším hřištěm, ale i tak jsme v utkání dominovali. To co se ale událo na hřišti při zápase s žáky Proboštova, tomu říkáme odbrždění. Krásné fotbalové kombinace. Individuální řešení situací jeden na jednoho, kdy soupeři byli leckdy i o dvě hlavy větší, vnímání prostoru, nejen kam nahrát, ale i kam si naběhnout. Je vidět, že s přibývajícími minutami na větším hřisti přichází na řadu vnímavost našich juniorů a jejich učenlivost. Nakonec i odvaha postavit se většímu soupeři a neuhnout , byla pro nás dechberoucí zkušenost. Kde byl soupeř jeden, my jako malé sovičky tři a míč jsme nakonec získali. Zvítězila i třetí parta s týmem přípravek Srbic, kde se také u hráčů ukázala technika a krásně si zastříleli ať při zápase nebo při penaltách. Mno, pěkné odpoledne to bylo. A jedeme dál.