Buďte rádi, že nejste Maďaři.

Zveřejněno 02.03.2017 | www.holubnastrese.cz
Chtěl jsem napsat něco jako „…buďte rádi, že nejste Maďaři. Nikdo by vám nerozuměl…“, ale kdo ví, jestli být Maďarem by nebylo lepší. Stejně vám nikdo nerozumí a při výletě do Čech byste si připadali jako ve fotbalovém ráji.

Včera se utkal slavný Honvéd s ještě slavnějším Ferencvárošem. Stadion pamatuje dojezd Závodu míru a z piety zůstal stejný jako v dobách, kdy na něm o etapové vavříny v roce 1972 špurtoval náš Vlastimil Moravec při svém sladkém triumfu v této brutální cyklistické olympiádě a je úplně jedno, že se tak nikdy nestalo. Stadion přesto pamatuje ty slavné doby budování šťastných zítřků.

V jedné zatáčce vlálo pár vlajek rudočerných, na druhém konci byl podobně velký hlouček zelenobílých. Mezi nimi bylo prázdno a pár stovek opravdových znalců sedělo na hlavní tribuně.

Kousek za vstupem do areálu je internátní budova mládežnické akademie. V oknech se svítilo, v přízemí někdo hrál ping-pong. Nejmladší hráči základních jedenáctek se narodili v roce 1994 a mezi náhradníky byl jeden hráč dokonce ještě mladší (1996). Nejstarší hráč na hřišti byl Zoltan Gera (1979) a největší kariéru za sebou má trenér hostí Thomas Doll.

Stadionů z dob Závodu míru v Maďarsku ubývá. Nahrazují je moderní arény, ale fotbal zůstává. Buďte rádi, že nejste Maďaři.