Jsou dny, kdy nám pivo a utopenci lezou krkem a v takové dny potřebujeme změnit lokál. O víkendu jsme jeli do Anglie. Pršelo, a tak jsme šli na fotbal. V místním dorosteneckém derby hráli modří proti červeným a reprezentovali kluby, které za své mládežnické programy dají víc peněz než mnohé ligové týmy v kotlině za ligové mančafty.
Nejdřív nás překvapil správce. Celý týden pršelo, ale on přesto těsně před zápasem zmáčkl knoflík a z trávníku vylezly hlavy postřikovačů a začaly stříkat. Dalším šokem byl rozhodčí. Hráli bohatí proti ještě bohatším, ale pískal to místní cvalda, který toho měl plné kecky již před přestávkou.
Hráči nás moc nezajímali. Stejně nepoznáme, kdo je dobrý a kdo si šlape po špičkách. Dědek Pecka tvrdil, že bohaté mančafty by si mohli dovolit chytřejší trenéry. Ze vsi na takové psí čumáky nejsme zvyklí. Ti, co tam byli, na lajně neposkakovali, na hráče neřvali. Dědek z toho usuzuje, že mlčeli, aby se neukázalo, že fotbalu nerozumí. Chytrák Lojza si ale myslí, že trenéři na hochy křičí přes týden, když je to učí a v sobotu se koukají, co je naučili .