Kdo jenom čeká, ten se nemusí dočkat.

Zveřejněno 09.05.2017 | www.holubnastrese.cz
Nebyl jsem u nás ve výčepu, protože jsem byl u nich na stadionu, ale bylo to, jako bych byl u nás ve výčepu. Všichni se tvářili důležitě, ale nikdo neměl kuráž si stoupnout a něco k tomu říct. V hostinci se to dá pochopit. Staří fotři již jsou tak naučení. Na mládežnické kopané by se to mělo pokládat za trestný čin.

Před slušně zaplněným stadionem nastoupili domácí proti hostům z dobré, ale nikoliv z nejlepší fotbalové země a místo aby se na své hosty vrhli a zkusili jim nabančit, co by se do nich vešlo, radši zalezli na vlastní půlku a čekali, co se bude dít.

Já tomu moc nerozumím, ale pokud vy někde učíte mladé hochy hrát kopanou, tak byste mi snad mohli vysvětlit, jak výchově mladého hráče pomůže, když mu trenér poručí, aby čekal v bloku na vlastní půlce hřiště a zkoušel hrozit z protiútoků.

U nás ve výčepu nejsme žádní fotbaloví lumeni, ale shodli jsme se na tom, že pokud má mladý hráč růst, potom je pro něj nejlepší, když se realizuje hrou, protože, kdo jenom čeká v hlubokém bloku, tak se sice může dočkat nějakých mládežnických medailí, ale nakonec stejně skončí u našeho stolu pod věšákem, protože se nenaučil hrát fotbal.