U nás ve výčepu to je samý macho. Řeknete „Tetovo“ a uslyšíte „strýcovo“. Jen u stolu pod věšákem víme, že Tetovo je Shkendija a ač v Makedonii, klub je trochu albánský a hodně fotbalový. Zeptejte se třeba v Mladé Boleslavi. Tu vloni vyprovodili z Evropské ligy, když před tím vyřadili polskou Cracovii a bohatý ázerbajdžánský Neftci Baku. Zastavil je až pozdější čtvrtfinalista z Gentu.
Stadion v Tetovu stojí silou vůle a fotbal není žádná óda na radost. Hráčům míč nepřekáží, ale málokdo někam pospíchá. Přemýšlím, kdo by mohl hrát u nás v kotlině. Pár by se jich našlo. Veliký otazník je, jak by se dokázali adaptovat na českou ligu. Víc tréninku, víc běhání, víc soubojů.
Ptám se jednoho z místních a ten odpovídá otázkou. Chce vědět, proč by něco takového dělali. Vždyť ti šikovnější mají víc peněz, než by jim nabídli u vás ve městě. Nedivte se proto, když vidíte, že nejsilnější z kotliny nakonec musí nakupovat ve Zlíně. Nejlepší hráči i z chudého Balkánu jsou příliš drazí a nikde není záruka, že to v kotlině zvládnou. Vždyť i Edin Džeko musel nejdřív do Ústí nad Labem.