Všichni stavěli čtyři obránce. V základním rozestavění byl obvykle jeden štítový záložník a dva hráči nad ním. Když měl soupeř míč, jeden z nich většinou spadnul do obrany,, zatímco ten druhý byl kreativnější a v ofenzívě se snažil o konstruktivní řešení. Většina mužstev hrála se středním útočníkem a s křídly. Křídla mnohdy hrála přes nohu. Takže levák ny pravé straně a obráceně.
Pro mnohé z vás to zní jako první lekce čínštiny pro začátečníky, ale ti, kteří vědí, od zítra mohou hrát fotbal třeba jako Barcelona. Hlavně jim řekněte, že nejdůležitější je, aby hráči nebyli barvoslepí, ale aby dokázali rozeznat barvu svých dresů a snažili se míč posouvat jenom mezi kamarády ve stejné barvě trička. Těm, kteří to i nadále budou kopat někam dopředu a tam se o to prát, seberte trenérský průkaz. A to i kdyby měli šuplík plný trofejí.