Včera bylo u nás ve výčepu zavřeno. Bolela nás hlava od neděle, kdy půlka lokálu pila radostí nad tím, jaký obdiv a nové přátele si získává naše kotlina za mořem, kde naši hoši dostávají sice příděly, ale dle zpráv na webu asociace je všichni obdivují. Jiné zprávy sice hovoří o nasranosti z devalvace turnaje, ale škarohlídům černý švihák rychle zatnul tipec a navíc to nezpackali úředníci u nás v kotlině, nýbrž nějaké panstvo u nich v centrále.
Druhá půlka lokálu po sobě stříkala šampaňským z radosti nad vystoupení našich hochů proti přátelům zpoza Šumavy. U nás ve výčepu bublinkami oslavujeme důstojné porážky a hořkou pálenkou zapíjíme utrpěná vítězství. V neděli jsme museli otevřít to nejlepší šampaňské, protože jsme hráli dobře.
Opravdu to bylo, jak nejsme zvyklí. Rozehrávka od stoperů i za cenu rizika, přes záložníky k útočníkům a při ztrátě míče hoši nezalezli, ale Němčoury honili a nutili k chybám. Nebylo to dokonalé a dopadlo to lépe, než to vypadalo, ale u nás ve výčepu bychom po takovémto přístupu oslavovali i porážku.