U12: Zima vrcholí

V tomto náročném týdnu jsme se postupně střetli s celky Viktorie Žižkov na hřišti blízko pražských kolejí, dva dny na s 1.FK Příbram a týden jsme končili pozvaným týmem Krupky za námi do sportovní haly.

V prvním zápase s ligovým soupeřem jsme úvod zápasu trošku prospali, možná jsme se lekli dresů soupeře. Nicméně po úvodní desetiminutovce jsme to byli i my, kdo hrozil před brankou soupeře, konkrétně Daniel Krupička,který se střelecky probudil. Zápas to z našeho pohledu nebyl úplně vydařený,hlavně z hlediska předvedené hry, která byla bojácná a pomalá. Nicméně výsledek utkání vypovídá, že zápas byl vyrovnaný.

Do druhého zápasu v týdnu jsem přijeli předvést výkon na hranici možností, plný soubojů a snahy zvítězit, v čemž nám hodně pomohl Honza Vaník s Jirkou Bednářem. Byť jsme dvě třetiny prohráli a zvítězili jednou, utkání stálo za to. Ukázalo nám, že byť hrajeme krajský přebor, tak se soupeři z ligy nepropadáme, ba naopak jsem nebezpeční a projevujeme se útočnou hrou. Co nám chybí, tak je v týmu lídr, který by to vzal na sebe, nicméně Bednář tuto roli dobře zastoupil. Stále čekáme na nástup Sykiho do role, snad nám doroste co nejrychleji. V celkovém součtu jsme zápas sice prohráli, ale s hlavou nahoře. Pro všechny hráče pochvala, na druhou stranu vidíme, kde se můžeme ještě zlepšovat. V rychlé práci v křídelních prostorech, v udržení míče a přesné přihrávce či střele ze střední vzdálenosti. Dobří jsem již teď v obranné fázi, kdy spolupráce v tříobráncovém systému vypadá obstojně. Za zápas si zaslouží pochvalu Péťa Voráček.

Ve třetím, tentokrát halovém utkání s kluky o rok staršími z Krupky, jsem výsledkově v jedné třetině propadli, uměli jsme na to zareagovat a v dalších částech se jak hra, tak výsledek vyrovnal. Nutno podotknout, že polovina týmu měla v nohách cestu a přes 80 minut na hřišti. Přesto by měly být zkušenosti z velkého hřiště znát a byť jsme silově strádali, už bychom měli být schopni si s tím poradit chytrostí a prací s balónem.

Z celého týdne, který byl náročný, se budeme snažit si co nejvíce vzít a právě díky těmto těžkým minutám na hřišti se budeme chtít zlepšovat. Trénink není festival trenérů cvičení, ukázaná platí na hřišti. Zatím nás tito soupeři porazili, to je pro nás cesta a ukázka, ne kam se chceme dostat, ale koho všechno chceme přeskočit. Takže jedeme dál.