Nejednou se stalo, že naši kluci zpod topolů ligový mančaft z města porazili. O něčem takovém se potom vypráví roky a nic na tom nemění, že podle našeho trenéra se jedná o to nejhorší, co náš klub mohlo potkat. Hráči a diváci se po takovém slavném dni začnou vznášet v oblacích, obyčejní hráči si myslí, že jsou opravdoví fotbalisté, výbor klubu začíná snít o postupu a diváci jsou namlsaní na další příděl dobrého fotbalu.
V takovou chvíli nikoho nezajímá, že pouťové utkání je pro naše hochy něco jako finále mistrovství světa, zatímco pro hráče z města se jedná o otravnou povinnost, kvůli které museli cestovat přes půl světa do nějakého zapadákova, o povinost kterou musí nějak důstojně absolvovat a moc se přitom neunavit před nedělním ligovým zápasem.
Jenže tomu vy ve městě nemůžete rozumět, protože nevíte, co je pouť. Klidně tedy dál jásejte a oslavujte. Fotbal to koneckonců nebyl špatný.