U13: Anglický týden

Tento týden bychom mohli nazvat týdnem pravdy. Rozhodli jsme se ve středu/ čtvrtek absolvovat přípravná utkání k ukázání, jak na tom doopravdy jsme. Středeční zápas postrádal lídra a alespoň z části se toho chopil Milan Vorlíček, ostatní, bez podpory hráčů, jež tam nebyli, podali podprůměrný výkon. Chyběla dravost, sebevědomí, ale dokonce i dovednosti, díky kterým bychom utkání měli pod kontrolou.

Zápas ve čtvrtek nesmíme nechat bez povšimnutí. Tristní výkony takřka všech hráčů, nesebevědomí, nervozita. Krajní obránci velice špatně, špatná rozehrávka od brankáře, krajní záložníci tam snad ani nebyli. Opravdu chceme válcovat KP? Tak takhle ne. Josef Kotchan nejlepší hráč. A to je málo. K čemu nám jsou dovednosti s míčem, když nezvládneme transport do utkání těžko se domnívat. Pepa nehrál dobře proto, že by někomu udělal kličku, ale proto, že se nebál, že se naštval a štval ho vývoj utkání. Tohle jsou bojovníci.

Rozhodli jsme se tedy na základě tohoto zápasu vzít v sobotu válečníky plus Kuba Hubáček. Mno vida, opět povedený tah. Poločas jsme prohrávali 2:3 a do kabin. Tam se stala jedna věc. Řekli jsme hráčům, že vyhrávat půli 3:0 a nasypat soupeři v té druhé umí každý, ale otočit zápas už každý neumí. Žádné řvaní, přehození odpovědnosti na kluky, změna rozestavení, posun Milana dopředu a jasně dané úkoly vedly k našemu dobrému druhému poločasu a následné výhře 5:3. Velmi dobře oba brankáři a Milan, nicméně bojovně od všech. Teď nás čeká další zápas a my jedeme dál.