Na vsi nemáme áleje. Jen lípu na návsi. Uklízet se tudíž musí pod lípou. První panáky poručili sešívaní a potom s nimi slavil každý, kdo měl do hlavy díru. Ve Španělsku se neremizuje každý den. Naše výčepní Růžena chtěla nalévat půlku skleničky bílou, půlku rudou, ale nedařilo se. Prý si máme počkat, až nastoupí v zeleném. Tu namíchat dokáže.
Odpoledne půjdeme do okresní nemocnice navštívit chytrého Lojzu. Měl štěstí v neštěstí. Dřív by dostal popelníkem a šli bychom za ním na krchov. Popelníky již nejsou a proto dostal po kebuli vázou a přežil. Řachnul ho řeznický tovaryš Býček a my se mu nedivíme. Dostal, co si zasloužil
Lojzek někde vyčetl, že ve Španělsku nejenže remizoval tým, kterému sudí opět pískl nejvíc faulů ze všech týmů v osudí, ale zároveň slavil tým, který měl ze všech týmů nejmenší počet přihrávek a to prý dlouho nevydrží. Býček zařval jako tur, popadl vázu a zbytek již znáte a my na vsi s tím raplem sešívaným souhlasíme. Na vsi víme, že účel světí prostředky a slavit se musí, dokud je co.